Řezání plasmovým obloukem
Plazmu lze definovat jako čtvrtou fázi hmoty. Pro účely řezání se generuje prudkým stlačením a ionizací plynu. Používají se různé druhy plynů včetně dusíku, směsí dusík-kyslík, nebo jen stlačený vzduch, který je cenově nejdostupnější a snadno dosažitelný.
Vlastní oblouk se může nacházet v jednom ze dvou stavů: přechodový oblouk, (transferred arc), kdy proud proudí do řezaného dílu , a pilotní neboli nepřechodový oblouk, kdy proud prochází pouze mezi elektrodou a tryskou (dýzou).
Koncentrace tepla v plazmě je tak vysoká, že jakmile oblouk prochází do svařovaného kusu, materiál se okamžitě taví a sublimuje. Stlačený plyn odstraní tavený materiál a vznikne úzký, přesný řez.
Řezání plazmovým obloukem lze uplatnit u všech elektricky vodivých materiálů. Je tedy nanejvýš vhodné pro nerez oceli, měď a hliník, kde řezání kyslíko-acetylenovým plamenem nedává dostatečné výsledky.
Vysoká koncentrace oblouku je zárukou velmi úzkých a přesných řezů s tím, že nízký přenos tepla umožňuje řezání i slabých plechů bez tepelné deformace.
Zapálení pilotním obloukem je možné buď vysokofrekvenčním HF nebo vysokonapěťovým výbojem tak jako u svařování TIG, nebo mechanickým oddělením spojení elektrody a trysky (tlak vzduchu v počáteční fázi způsobí odtrh elektrody).
Řezná kapacita závisí na výkonu stroje. Stroje na řezání mají běžně velice jednoduchou obsluhu a jsou vybaveny několika bezpečnostními prvky.
Zpt do rubriky: Plasma